Komplexní řešení oznamovacího systému – Whistleblowing

Ilustrativní obrázek ke článku Komplexní řešení oznamovacího systému - Whistleblowing

Nabízíme komplexní externí ONLINE řešení dostupné odkudkoliv na Internetu

Komplexní externí ONLINE řešení oznamovacího systému

-> Klient má k dispozici vyhrazený zabezpečený oznamovací kanál Whistleblower Software dostupný online odkudkoliv na Internetu
-> Převezmeme výkon funkce odpovědné osoby a s tím spojenou odpovědnost za plnění povinností dle zákona

Proč naše externí služby?

Na rozdíl od konkurence poskytujeme komplexní řešení zahrnující výkon funkce odpovědné osoby.
My řešíme podaná oznámení, klient nic neřeší.

> Citlivé informace z oznámení zůstanou v rukou Vašich právníků, nikoliv interního zaměstnance

> Naši právníci jsou zastupitelní, nestane se, že odpovědná osoba bude na dovolené nebo v pracovní neschopnosti

> Vyloučení kolize zájmů zaměstnavatele a oznamovatelů

> Garance utajení identity oznamovatelů a zamezení
odvetným opatřením uvnitř firmy

> Outsourcing zvyšuje důvěru v nestrannost oznamovacího
systému a jeho soulad se zákonem

JUDr. Jakub Vozáb, Ph.D.

Cena služby

Cena služby: od 5000 Kč/měsíc bez DPH + cena licence

Kontaktujte nás:

Telefon: +420 603 774 473
Email:
 jakub@vozab.com

Reference

Reference

Důvěřují nám:

Napište nám:

    Udělejte whistleblowing součástí firemní kultury

    Když už je whistleblowing povinný, tak z něho udělejte firemní výhodu a součást firemní kultury.
    Ukažte, že se nebojíte změn a že Vám jde o to, aby firma byla lepší, a aby k tomu mohli přispět také sami zaměstnanci.
    Dejte zaměstnancům možnost stát se součástí firmy a podporujte firemní vnitřní oznamovací systém.

    Více o povinném whistleblowing systému

    Odpovědnost za nasazení a provoz vnitřního oznamovacího systému

    Za zavedení a provoz whistleblowing systému odpovídá zaměstnavatel. Nicméně pro plnění povinností při vyřizování podaných oznámení ve lhůtách stanovených zákonem musí pověřit určitou fyzickou osoba (tzv. „příslušná osoba“), která potom odpovídá za plnění svých povinností pod pokutou až 100 000 Kč, kterou může při kontrole uložit Ministerstvo spravedlnosti.

    Volba whistleblowing systému

    Nejčastěji se bude nabízet volba elektronického řešení dostupného online, což bude v mnoha ohledech nepraktičtější, ať už jde o zajištění utajení identity oznamovatele a veškeré komunikace s „příslušnou osobou“ a s tím související tok informací a dokumentů v rámci firmy, tak o zajištění transparentnosti a doložení splnění požadavků zákona na zamezení odvetným opatřením apod.

    Vzhledem k požadavku zákona na možnost podat oznámení písemně mimo interní oznamovací systém nebo dokonce ústně (vyžaduje se zvuková nahrávka nebo písemný záznam, které věrně zachycují podstatu ústního oznámení, v případě zvukové nahrávky je třeba následně pořídit písemný přepis), je nutné vedle elektronického řešení vést i fyzické spisy.

    Ostatně zákon požaduje, aby „příslušná osoba“ vedla elektronickou evidenci údajů o podaných oznámeních (jakýsi přehled), ale zároveň aby uchovávala oznámení podané prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení, kdy se už ale nehovoří o elektronické podobě. Patrně se tedy bude nabízet, aby „příslušná osoba“ vedla fyzické spisy ohledně podaných oznámení, kde bude uchovávat veškerá oznámení, tedy jak podaná elektronicky a následně vytištěná, tak podaná písemně nebo písemné záznamy či přepisy zvukových nahrávek o oznámeních podaných ústně a k tomu samozřejmě veškeré související dokumenty.

    Podmínky pro výkon funkce „příslušné osoby“

    Základní podmínkou je bezúhonnost. Dále zákon klade na „příslušnou osobu“ požadavek nestrannosti a stanoví povinnost mlčenlivosti o všech skutečnostech, které se při výkonu funkce dozvěděla. Z principu věci si tak právní úprava vynucuje, aby funkci „příslušné osoby“ vykonávala osoba, u které nehrozí konflikt zájmů zaměstnavatele a oznamovatelů. To bude zpravidla nesplnitelné v případě interního zaměstnance, pokud nebude náplní jeho práce výhradně výkon funkce „příslušné osoby“. To platí tím spíše, kdyby mělo jít o pracovníka ve vedoucí pozici nebo pracovníka personálního oddělení apod. Kromě toho je otázka, co když bude chtít podat oznámení právě interní zaměstnanec, který vykonává funkci „příslušné osoby“?

    Zamezení odvetným opatřením

    Zaměstnavatel musí zajistit oznamovatelům ochranu před odvetnými opatřeními, což jsou jakékoliv negativní následky v důsledku podání oznámení.

    Důležité je zmínit, že ochrana oznamovatelů dle zákona se vztahuje pouze na ty, kteří uvedou svou totožnost. Tedy běžné bude, že oznamovatelé budou uvádět svou totožnost ve snaze zajistit si ochranu a tedy že „příslušná osoba“ se prakticky vždy dozví totožnost oznamovatele. Proto je opravdu důležité, aby funkci „příslušné osoby“ u každého zaměstnavatele vykonávala osoba, která není a ani potenciálně nemůže být v konfliktu zájmů zaměstnavatele a zaměstnance/oz­namovatele.

    Přitom pokud společnost „umožní, aby oznamovatel byl vystaven odvetným opatřením“, tak je možné uložit pokutu až do výše 1 mil Kč. Tedy pouhé zanedbání, pokud jde o nastavení systému nebo nevhodný výběr „příslušné osoby“ může za určitých okolností vést k uložení pokuty společnosti. Kromě toho oznamovatel se může domáhat na společnosti zaplacení nemateriální újmy za porušení jeho práv, kdy důkazní břemeno je přeneseno na zaměstnavatele.

    Evidenční a archivační povinnost „příslušné osoby“

    Příslušná osoba je mimo jiné povinna uchovávat oznámení podané prostřednictvím whistleblowing systému a dokumenty související s oznámením po dobu 5 let ode dne přijetí oznámení. Samozřejmě tak, aby k nim neměl nikdo přístup. Je přitom otázka, zda je to možné zabezpečit v rámci firmy, když případný trezor apod. budou v majetku zaměstnavatele.

    Je třeba si uvědomit, že taková dokumentace o podaném oznámení včetně šetření jeho důvodnosti bude zpravidla obsahovat informace a dokumenty velmi citlivé pro zaměstnavatele. V této souvislosti je dobré se zamyslet nad tím, zda je vůbec vhodné, aby s takovou dokumentací disponoval interní zaměstnanec. Jinak řečeno, jestli je z hlediska zájmů zaměstnavatele vůbec vhodné, aby „příslušnou osobou“ byl interní zaměstnanec. Jeho pracovní vztah může zaniknout nikoliv v dobrém, může pociťovat křivdu, a je potom otázka, jak naloží s citlivými dokumenty. Situace, kdy bude zaměstnavatel řešit s „příslušnou osobou“ porušení povinností nebo dokonce ukončení pracovního poměru, může být pro zaměstnavatele dost nepříjemná.

    Komplexní právní služby pro firmy

    Podrobnosti o našich právních službách pro naše firemní klienty najdete v sekci VŠE PRO FIRMY.

    Kontaktujte nás:

    Telefon: +420 603 774 473
    Email:
     jakub@vozab.com

    Napište nám

      Přejít nahoru