Kvalifikační předpoklady ve veřejných zakázkách od 1.4.2012

JUDr. Jakub Vozáb, PhD. 06.03.2012


Stanovené kvalifikační předpoklady se vždy týkají dodavatelů, nikoliv poptávaného plnění. Kvalita a kvantita poptávaného plnění by měla být popsána v předmětu zakázky a měla by být hodnocena prostřednictvím hodnoticích kritérií.

Naopak platí, že kvalifikace se nehodnotí pomocí hodnotících kritérií, jen posuzuje z hlediska splnil-nesplnil. Je proto nepřípustné hodnotit kvalifikaci ve smyslu stanovení nějaké stupnice a pořadí dodavatelů z tohoto hlediska.

Kvalifikace se dělí na čtyři hlavní kategorie:

Základní kvalifikace zahrnuje základní požadavky na dodavatele (není v úpadku, nemá nedoplatky na daních, sociálním či zdravotním pojištění, je bezúhonný atd.). Základní kvalifikace se prokazuje v převážné většině základních kvalifikačních předpokladů prostřednictvím čestného prohlášení. Dále přichází v úvahu potvrzení Správy sociálního zabezpečení o neexistenci nedoplatku na pojistném a potvrzení místně příslušného finančního úřadu o neexistenci daňových nedoplatků.

Profesní kvalifikační předpoklady souvisejí s prokázáním oprávnění poskytnout poptávané plnění a prokazují se výpisem z obchodního rejstříku, výpisem z živnostenského rejstříku nebo případně jinými doklady prokazujícími oprávnění k podnikání v příslušném rozsahu podnikání.

Stávající finanční/ekono­mické kvalifikační předpoklady (výše obratu, pojištění, předkládání účetních závěrek a jejich částí a stanovení jiných finančních a ekonomických předpokladů) byly v rámci novely zákona o veřejných zakázkách zrušeny, respektive zakázány, neboť tato kritéria často přispívala k nedůvodnému omezování okruhu potenciálních dodavatelů (např. nepřiměřený požadavek na pojištění v rozsahu pojistného krytí 200 mil Kč na pojistnou událost u zakázky s předpokládaným plněním 2 mil Kč ročně apod.). Nyní budou povinně ekonomické kvalifikační předpoklady prokazovány pouze předložením čestného prohlášení dodavatele, že je schopen plnit danou zakázku. Pokud bude zadavatel trvat na určitých ekonomických garancích (např. pojištění), bude možné takovou podmínku zahrnout do návrhu smlouvy a vyžadovat její plnění na vítězném uchazeči. Tato změna umožní účast většího počtu zájemců o zakázku, přičemž tito budou moci v nabídce kalkulovat např. se sjednáním dodatečného pojištěním a budou moci náklady na takové pojištění zahrnout do nabízené ceny. Pokud přesto zvítězí, tak pro ně nebude problém splnit ekonomické předpoklady dodatečným pojištěním před plněním zakázky, což řeší problém obou smluvních stran a zároveň to neblokuje účast širšího okruhu dodavatelů.

Změna se dotkla rovněž oblasti technických kvalifikačních předpokladů (např. požadavky na technické zařízení, certifikace, ekologické značky, ISO, počet zaměstnanců a kvalifikace zaměstnanců), kde došlo ke zrušení možnosti zadavatelů požadovat prokázání některých stávajících předpokladů, jejichž zajištění bylo nepřiměřeně náročné a přitom nemělo prokazatelnou přímou vazbu na kvalitu plnění zakázek (ISO, EMAS a jiné podobné certifikáty). Od požadavků na technickou kvalifikaci je třeba odlišovat požadavky na určitou vlastnost předmětu plnění zakázky. Nadále bude možné stanovit určité technické/kva­litativní požadavky na poptávané plnění jako je objektivně definovaná ekologická šetrnost, energetická náročnost apod., ovšem tyto musí být stanoveny v rámci specifikace předmětu zakázky, nikoliv jinou formou jako kvalifikační předpoklad dodavatele.

Zákon potom výslovně preferuje vyžadování garancí plnění zakázky až v rámci smluvního vztahu s vítězným dodavatelem (tedy formou příslušných ujednání stanovených v návrhu smlouvy), nikoliv prostřednictvím kvalifikačních kritérií, když stanoví, že „Veřejný zadavatel není oprávněn stanovit takové kvalifikační předpoklady, které by vedly k podstatnému omezení hospodářské soutěže, a současně by kvalifikační předpoklady bylo vzhledem k potřebám zadavatele možné nahradit stanovením odpovídajících smluvních podmínek.


Odebírat novinky e-mailem RSS Feed
Sdílet