Totožnost účinků mezinárodního zápisu OZ s účinky v EU a zápisu OZ Společenství

JUDr. Jakub Vozáb, PhD. 18.09.2011

ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (šestého senátu) 2. července 2009(*)

Ve věci C 302/08, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 234 ES, podaná rozhodnutím Finanzgericht München (Německo) ze dne 19. června 2008, došlým Soudnímu dvoru dne 8. července 2008, v řízení Zino Davidoff SA proti Bundesfinanzdi­rektion Südost, SOUDNÍ DVŮR (šestý senát), ve složení J.-C. Bonichot, předseda senátu, J. Makarczyk a L. Bay Larsen (zpravodaj), soudci, generální advokát: D. Ruiz-Jarabo Colomer, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, s přihlédnutím k písemné části řízení, s ohledem na vyjádření předložená:

• za Zino Davidoff SA U. Hildebrandtem, Rechtsanwalt,
• za českou vládu M. Smolkem, jako zmocněncem,
• za italskou vládu I. Bruni, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s G. Albenziem, avvocato dello Stato,
• za portugalskou vládu L. Inezem Fernandesem a R. Solnadem Cruzem, jako zmocněnci,
• za Komisi Evropských společenství H. Krämerem a B.-R. Killmannem, jako zmocněnci,

s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska, vydává tento Rozsudek 1 Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, s. 7; Zvl. vyd. 02/13, s. 469), a článku 146 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/ 01, s. 146), ve znění nařízení Rady (ES) č. 1992/2003 ze dne 27. října 2003 (Úř. věst. L 296, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 310, dále jen „nařízení č. 40/94“). 2 Tato žádost byla podána v rámci sporu mezi společností Zino Davidoff SA (dále jen „Davidoff“) a Bundesfinanzdi­rektion Südost ve věci žádosti společnosti Davidoff směřující k tomu, aby celní orgány zabavily zboží podezřelé z porušení práv k ochranným známkám, které jsou předmětem mezinárodních zápisů, jejichž majitelem je zmíněná společnost.
Právní rámec 3 Článek 1 nařízení č. 1383/2003 stanoví: „1. Toto nařízení stanoví podmínky, za kterých celní orgány přijímají opatření, existuje-li podezření, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví v těchto situacích:

1. je navrženo k propuštění do volného oběhu, režimu vývozu nebo zpětného vývozu […];
2. je odhaleno při provádění kontrol zboží vstupujícího na celní území Společenství nebo opouštějícího toto území […], umístěného v režimu s podmíněným osvobozením od cla […], zpětně vyváženého, které podléhá oznamovací povinnosti […] nebo umístěného do svobodného pásma nebo celního skladu […].

2. Toto nařízení rovněž stanoví opatření, která přijmou příslušné orgány, zjistí-li se, že zboží uvedené v odstavci 1 porušuje práva duševního vlastnictví.“ 4 Článek 2 téhož nařízení uvádí: „1. Pro účely tohoto nařízení se ‚zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví‘ rozumí:

1. ,padělky‘, totiž:
2. zboží včetně jeho obalu označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží, nebo která nemůže být od této ochranné známky ve svých podstatných znacích odlišena, a tím porušuje práva držitele příslušné ochranné známky podle práva Společenství, jak stanoví nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, nebo podle právních předpisů členského státu, ve kterém je podána žádost o přijetí opatření celních orgánů;

[…] […] 2. Pro účely tohoto nařízení se ‚držitelem práva‘ rozumí:

1. držitel ochranné známky […]

[…]“ 5 Článek 5 zní takto: „1. V každém členském státě může držitel práva podat u příslušného celního útvaru písemnou žádost o přijetí opatření celních orgánů, ocitne-li se zboží v některé ze situací uvedených v čl. 1 odst. 1 (žádost o přijetí opatření). […] 4. Pokud je žadatel držitelem ochranné známky Společenství […], může se v žádosti kromě požadavku na přijetí opatření celních orgánů členského státu, v němž je žádost podána, požadovat přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo více dalších členských států. […]“ 6 Společenství s účinností od 1. října 2004 přistoupilo k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek přijatému v Madridu dne 27. června 1989 (dále jen „protokol“) na základě rozhodnutí Rady 2003/793/ES ze dne 27. října 2003 (Úř. věst. L 296, s. 20; Zvl. vyd. 17/01, s. 315). 7 Článek 4 protokolu stanoví: „Účinky mezinárodního zá­pisu

1. a) Počínaje datem zápisu ochranné známky nebo záznamu […] bude ochrana ochranné známky v každé ze smluvních stran, jichž se týká, stejná, jako kdyby byla přihlášena přímo u úřadu této smluvní strany. Pokud nebylo Mezinárodnímu úřadu sděleno odmítnutí […] nebo pokud bylo odmítnutí […] později vzato zpět, bude, počínaje uvedeným datem, ochrana ochranné známky ve smluvních stranách, jichž se týká, stejná, jako kdyby tato ochranná známka byla zapsána úřadem této smluvní strany.

[…]“ 8 Článek 146 nařízení č. 40/94, nazvaný „Účinky mezinárodních zápisů s vyznačením Evropského společenství“, stanoví: „1. Mezinárodní zápis s vyznačením Evropského společenství má […] stejný účinek jako přihláška ochranné známky Společenství. 2. Nebylo-li oznámeno odmítnutí […] nebo bylo-li takové odmítnutí vzato zpět, má mezinárodní zápis ochranné známky s vyznačením Evropského společenství […] stejný účinek jako zápis ochranné známky jako ochranné známky Společenství. […]“
Spor v původním řízení a předběžná otázka 9 Dne 10. května 2007 podala společnost Davidoff na základě čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 žádost k Oberfinanzdi­rektion Nürnberg, nyní Bundesfinanzdi­rektion Südost, aby celní orgány zabavily zboží podezřelé z porušení práv k dvanácti ochranným známkám, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, jejichž je majitelkou. 10 Tato žádost byla dne 22. srpna 2007 zamítnuta z důvodu, že čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 se týká pouze „držitele ochranné známky Společenství“ a že toto nařízení nebylo zákonodárcem Společenství i přes přistoupení Společenství k protokolu změněno. 11 Společnost Davidoff podala proti zamítavému rozhodnutí žalobu k Finanzgericht München. 12 Uvedený soud má za to, že výklad dotčených ustanovení práva Společenství působí obtíže. 13 Podle jeho názoru se čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 i přes své doslovné znění vztahuje i na majitele ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, jelikož je taková ochranná známka pokládána za ochrannou známku Společenství, pokud jde o její účinky ve Společenství. 14 Za tohoto stavu se Finanzgericht München rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku: „Má být čl. 5 odst. 4 nařízení [č. 1383/2003] vykládán s ohledem na přistoupení Evropského společenství k [protokolu] v tom smyslu, že se i přes použití výrazu ‚ochranná známka Společenství‘ vztahuje i na mezinárodní zápisy ochranných známek ve smyslu článku 146 a následujících nařízení [č. 40/94]?“
K předběžné otázce 15 Podstatou předběžné otázky předkládajícího soudu je to, zda čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 ve spojení s článkem 146 nařízení č. 40/94 umožňuje majiteli ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, aby stejně jako majitel ochranné známky Společenství požadoval přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo několika členských států jiných, než je členský stát, v němž podá svou žádost. 16 V tomto ohledu je třeba konstatovat, že nařízení č. 1383/2003 bylo přijato před přistoupením Společenství k protokolu na základě rozhodnutí č. 2003/793. 17 Podle čl. 4 odst. 1 protokolu je ochrana ochranné známky, jež je předmětem mezinárodního zápisu, v každé ze smluvních stran označených majitelem této ochranné známky stejná, jako kdyby tato ochranná známka byla přihlášena přímo u úřadu této smluvní strany. 18 V osmém bodě odůvodnění nařízení č. 1992/2003 se uvádí, že toto nařízení stanoví opatření nezbytná k tomu, aby přistoupení Společenství k protokolu mohlo nabýt účinku. 19 V šestém bodě odůvodnění téhož nařízení se zejména zdůrazňuje, že je třeba majitelům mezinárodních zápisů podle protokolu umožnit, aby se ucházeli o ochranu svých ochranných známek v rámci systému ochranných známek Společenství. 20 První bod odůvodnění připomíná, že v systému ochranných známek Společenství je ochranným známkám Společenství poskytnuta jednotná ochrana, a tyto ochranné známky mají účinky na celém území Společenství. 21 Ve světle těchto bodů odůvodnění čl. 146 odst. 2 nařízení č. 40/94, vložený nařízením č. 1992/2003, stanoví, že mezinárodní zápis ochranné známky s vyznačením Společenství má stejný účinek jako zápis ochranné známky jako ochranné známky Společenství. 22 Podle názoru předkládajícího soudu, žalobkyně v původním řízení, všech členských států, jež předložily vyjádření, jakož i Komise Evropských společenství tak z toho vyplývá, že zákonodárce Společenství takto zamýšlel postavit na roveň ochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, a ochranné známky Společenství, pokud jde o jejich účinky. 23 Článek 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 se týká konkrétně postupu směřujícího k uplatňování ochrany účinku ochranné známky Společenství ve Společenství. 24 Podle svého znění toto ustanovení umožňuje pouze „držiteli ochranné známky Společenství“, aby v rámci žádosti o přijetí opatření požadoval – kromě přijetí opatření celních orgánů členského státu, v němž je tato žádost podána – i přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo více dalších členských států. 25 V důsledku toho, že jsou ochranné známky, které jsou předmětem mezinárodního zápisu, postaveny na roveň ochranným známkám Společenství, je však nezbytné připustit, že v souladu se záměrem, s nímž zákonodárce Společenství přijal nařízení č. 1992/2003, může být uplatnění čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 požadováno i majitelem ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu. 26 Na předběžnou otázku je proto třeba odpovědět tak, že čl. 5 odst. 4 nařízení č. 1383/2003 ve spojení s článkem 146 nařízení č. 40/94 musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje majiteli ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, aby stejně jako majitel ochranné známky Společenství požadoval přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo několika členských států jiných, než je členský stát, v němž podá svou žádost.
K nákladům řízení 27 Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují. Z těchto důvodů Soudní dvůr (šestý senát) rozhodl takto: Článek 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo, ve spojení s článkem 146 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 1992/2003 ze dne 27. října 2003, musí být vykládán v tom smyslu, že umožňuje majiteli ochranné známky, která je předmětem mezinárodního zápisu, aby stejně jako majitel ochranné známky Společenství požadoval přijetí opatření celních orgánů jednoho nebo několika členských států jiných, než je členský stát, v němž podá svou žádost.

(zdroj: Evropský soudní dvůr http://curia.europa.eu/)