Elektronické zadávání veřejných zakázek
JUDr. Jakub Vozáb, PhD.
19.01.2023
Hledáte spolehlivého partnera a právního poradce, který by vás provázel na cestě elektronickým zadáváním veřejných zakázek v České republice a na Slovensku?
Potřebujete zástupce s bohatými zkušenostmi, ověřenými kvalitními referencemi a technickými dovednostmi včetně správného elektronického podpisu?
Jsme ADVOKÁTI a zastupujeme naše klienty v rámci elektronického zadávání zakázek po právní i technické stránce.
Od 18. 10. 2018 je v České republice povinné elektronické zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přičemž zadavatelé jsou povinni pro tyto účely využívat certifikované elektronické nástroje uvedené v Seznamu vedeném Ministerstvem pro místní rozvoj v souladu s vyhláškou č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.
Jedním z takových elektronických nástrojů je např. Národní elektronický nástroj (NEN), který povinně používají členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízené orgány a organizace pro zakázky s předpokládanou hodnotou přesahující 500 000 Kč bez DPH. Nicméně existuje celá řada dalších certifikovaných elektronických nástrojů, které mohou být používány jinými zadavateli z veřejného sektoru, jako E-ZAK nebo JOSEPHINE.
Možná úskalí elektronického zadávání veřejných zakázek
Elektronický podpis
Ustanovení § 211 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, uvádí elektronické úkony, které zadavatel musí podepsat s využitím uznávaného elektronického podpisu, ledaže jsou uvedené úkony činěny prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, kdy se elektronický podpis nevyžaduje. Jiné úkony činěné zadavatelem mimo elektronický nástroj nebo datovou schránku mohou být podepsány pouze prostým elektronickým podpisem.
Pokud jde o elektronické úkony dodavatele, tak lze dovodit, že analogicky jako v případě zadavatele úkony činěné prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky nemusí obsahovat elektronický podpis. V ostatních případech postačí prostý elektronický podpis.
Podle definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) lze za (prostý) elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.
Nicméně praxe soudů je o dost komplikovanější a použití prostého elektronického podpisu tak nelze doporučit jako dostatečnou formu podepisování. Soudy totiž zpravidla požadují prokázat, že daný elektronický podpis na elektronický dokument připojila právě ta určitá konkrétní osoba a že obsah daného dokumentu se od té doby nezměnil a změnit nemohl. To bude v případě sporu u prostého elektronického podpisu zpravidla nemožné.
Kromě toho problém prokazování pravosti prostého elektronického podpisu (že jej připojil ten, kdo jej používá) a prokazování nemožnosti změny dokumentu po připojení prostého elektronického podpisu relativizuje i možnost prokázání uzavření smlouvy podepsané prostým elektronickým podpisem.
Dále zadavatel často v zadávací dokumentaci stanoví formální náležitosti komunikace a také předkládaných dokumentů včetně návrhu smlouvy, což často zahrnuje rovněž uznávaný elektronický podpis, který je tedy tak jako tak často pro účast v elektronickém zadávacím řízení nezbytný.
Uzavření smlouvy elektronicky
Samotná smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem by měla být rovněž uzavřena v elektronické podobě. To může být problém u rozsáhlých smluv včetně příloh nebo příloh ve formátu, který nepodporuje přímé vložení elektronického podpisu.
Dále problém prokazování pravosti prostého elektronického podpisu (že jej připojil ten, kdo jej používá) a prokazování nemožnosti změny dokumentu po připojení prostého elektronického podpisu relativizuje i možnost uzavřít smlouvu podepsanou tzv. jednoduchý elektronický podpis.
Formální náležitosti komunikace a předkládaných dokumentů včetně návrhu smlouvy navíc zadavatel často stanoví v zadávací dokumentaci, jejíž součástí je často i uznávaný elektronický podpis, který je tedy pro účast v elektronickém zadávacím řízení často nezbytný.
Originál nebo kopie elektronického dokumentu
Problém může být také rozlišení dokumentů pokud jde o to, zda jde o elektronický originál nebo elektronickou ověřenou kopii nebo o prostou kopii.
Zákon o zadávání veřejných zakázek a zadávací dokumentace často stanoví požadavky na formu dokumentů, kterou je třeba dodržet, přičemž uznávaný elektronický podpis v tomto směru bude zpravidla nezbytný.
Klíčová slova: elektronické zadávání veřejné zakázky zakázka zastupování věstník veřejných zakázek nen nipez ezak registr veřejných zakázek zadávání veřejných zakázek školení veřejné zakázky nen veřejné zakázky právník veřejné zakázky podlimitní veřejná zakázka veřejné zakázky malého rozsahu veřejná zakázka malého rozsahu zadávání zakázek v dynamickém nákupním systému, ve formě elektronické aukce či formou soutěže o návrh dynamický nákupní systém elektronická aukce soutěž o návrh