Elektronické zadávání veřejných zakázek

JUDr. Jakub Vozáb, PhD. 19.01.2023

Jsme ADVOKÁTI a DAŇOVÍ PORADCI se zaměřením na VEŘEJNÉ ZAKÁZKY.

Provedeme Vás procesem elektronického zadání veřejné zakázky od elektronického profilu zadavatele až po vyhodnocení nabídek.

Kontaktujte nás

Elektronické zadávání veřejných zakázek

Od 18. 10. 2018 je v České republice povinné elektronické zadávání veřejných zakázek v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, přičemž zadavatelé jsou povinni pro tyto účely využívat certifikované elektronické nástroje uvedené v Seznamu vedeném Ministerstvem pro místní rozvoj v souladu s vyhláškou č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody.

Jedním z takových elektronických nástrojů je např. Národní elektronický nástroj (NEN), který povinně používají členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů a jim podřízené orgány a organizace pro zakázky s předpokládanou hodnotou přesahující 500 000 Kč bez DPH. Nicméně existuje celá řada dalších certifikovaných elektronických nástrojů, které mohou být používány jinými zadavateli z veřejného sektoru, jako E-ZAK nebo JOSEPHINE.

Základní zásady zadávání veřejných zakázek

Každý zadavatel je povinen dodržet při výběru vhodného dodavatele dále uvedené základní zásady, aby byly naplněny principy hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a podpory soutěže:

Zásada transparentnosti

Zadavatel musí zajistit, aby zadávací řízení bylo přezkoumatelné, zejména potom musí:

• Pořizovat a uchovávat písemnou dokumentaci v dostatečném rozsahu pro přezkum všech úkonů zadavatele
• Dopředu jasně vymezit kritéria, podle kterých budou hodnoceny nabídky účastníků zadávacího řízení
• Všechna rozhodnutí zadavatele řádně odůvodnit

Zásada přiměřenosti

Zadávací podmínky (úrovně kvalifikace apod.) musí být přiměřené povaze veřejné zakázky

Zásada rovného zacházení

Zadavatel je povinen v průběhu přípravy a zadávání zakázky přistupovat ke všem dodavatelům stejně.

Zákaz diskriminace

Zadávací podmínky nesmí znemožnit účast dodavatelů z důvodů, které nesouvisejí s předmětem zakázky.

Zásada sociálně odpovědného zadávání

Zadavatel musí rovněž hodnotit, jaké jsou s nabídkou dodavatele spojené nové pracovní příležitosti nebo jak nabídka zohledňuje sociální začlenění znevýhodněných skupin obyvatel apod.

Zásada environmentálně odpovědného zadávání

Zadavatel dále musí zohledňovat i dopad nabídky na životní prostředí a usilovat o řešení, které přispěje k trvale udržitelnému rozvoji a eliminuje negativní ekologické dopady.

Zásada upřednostnění inovací

Zadavatel musí usilovat o technologicky pokročilé řešení, tedy má povinnost upřednostňovat moderní produkty, služby a postupy.

Jak dělíme veřejné zakázky?

Podle předmětu plnění dělíme veřejné zakázky na dodávky, stavební práce nebo služby.

Dále dělíme veřejné zakázky podle jejich předpokládaná hodnoty (přesná hodnota bude známa z pravidla až po ukončení zadávacího řízení, tedy se uvažuje předpokládaná hodnota) na:

Toto dělení zakázek dle předpokládané hodnoty je důležité zejména pro určení:

• Jaký druh zadávacího řízení je třeba zvolit (§ 52 a § 55 zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek)
• Jaké zadávací podmínky je nutné zvolit (§36 a § 73 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek)
• Jak postupovat při hodnocení nabídek (§ 114 a násl. zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek)

Pokud jde o zakázky malého rozsahu, tak ty nemusí být zadány v zadávacím řízení podle zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, nicméně vždy je třeba postupovat v souladu s výše uvedenými základními zásadami. V praxi se to potom často projeví tak, že zadavatelé postupují analogicky jako v případě zakázek zadávaných podle zákona, respektive zadávají v zadávacím řízení rovněž zakázky malého rozsahu.

Úskalí elektronického zadávání veřejných zakázek

Elektronický podpis

Ustanovení § 211 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., zákon o zadávání veřejných zakázek, uvádí elektronické úkony, které zadavatel musí podepsat s využitím uznávaného elektronického podpisu, ledaže jsou uvedené úkony činěny prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, kdy se elektronický podpis nevyžaduje. Jiné úkony činěné zadavatelem mimo elektronický nástroj nebo datovou schránku mohou být podepsány pouze prostým elektronickým podpisem.

Pokud jde o elektronické úkony dodavatele, tak lze dovodit, že analogicky jako v případě zadavatele úkony činěné prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky nemusí obsahovat elektronický podpis. V ostatních případech postačí prostý elektronický podpis.

Podle definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (eIDAS) lze za (prostý) elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

Nicméně praxe soudů je o dost komplikovanější a použití prostého elektronického podpisu tak nelze doporučit jako dostatečnou formu podepisování. Soudy totiž zpravidla požadují prokázat, že daný elektronický podpis na elektronický dokument připojila právě ta určitá konkrétní osoba a že obsah daného dokumentu se od té doby nezměnil a změnit nemohl. To bude v případě sporu u prostého elektronického podpisu zpravidla nemožné.

Kromě toho problém prokazování pravosti prostého elektronického podpisu (že jej připojil ten, kdo jej používá) a prokazování nemožnosti změny dokumentu po připojení prostého elektronického podpisu relativizuje i možnost prokázání uzavření smlouvy podepsané prostým elektronickým podpisem.

Dále zadavatel často v zadávací dokumentaci stanoví formální náležitosti komunikace a také předkládaných dokumentů včetně návrhu smlouvy, což často zahrnuje rovněž uznávaný elektronický podpis, který je tedy tak jako tak často pro účast v elektronickém zadávacím řízení nezbytný.

Uzavření smlouvy elektronicky

Samotná smlouva mezi zadavatelem a dodavatelem by měla být rovněž uzavřena v elektronické podobě. To může být problém u rozsáhlých smluv včetně příloh nebo příloh ve formátu, který nepodporuje přímé vložení elektronického podpisu.

Dále problém prokazování pravosti prostého elektronického podpisu (že jej připojil ten, kdo jej používá) a prokazování nemožnosti změny dokumentu po připojení prostého elektronického podpisu relativizuje i možnost uzavřít smlouvu podepsanou tzv. jednoduchý elektronický podpis.

Formální náležitosti komunikace a předkládaných dokumentů včetně návrhu smlouvy navíc zadavatel často stanoví v zadávací dokumentaci, jejíž součástí je často i uznávaný elektronický podpis, který je tedy pro účast v elektronickém zadávacím řízení často nezbytný.

Originál nebo kopie elektronického dokumentu

Problém může být také rozlišení dokumentů pokud jde o to, zda jde o elektronický originál nebo elektronickou ověřenou kopii nebo o prostou kopii.

Zákon o zadávání veřejných zakázek a zadávací dokumentace často stanoví požadavky na formu dokumentů, kterou je třeba dodržet, přičemž uznávaný elektronický podpis v tomto směru bude zpravidla nezbytný.

Co když se v rámci zadávání veřejných zakázek objeví nesrovnalosti?

Jak nesrovnalosti zjistit

Smlouva uzavřená s vítězným uchazečem musí být zveřejněna na profilu zadavatele do 15 pracovních dnů od jejího uzavření, kde je možné se s ní seznámit a zkontrolovati zda vše odpovídá zadání veřejné zakázky. Profily zadavatelů je možné hledat přes Národní elektronický nástroj.

Nicméně je potřeba sledovat i Registr smluv. Pokud totiž zadavatel zveřejnil smlouvu podle zákona o registru smluv, tak už nemusí zveřejnit smlouvu o realizaci zakázky na svém profilu. Toto se bude týkat vždy těch zadavatelů, kteří mají uloženo zveřejnění smlouvy v Registru smluv povinně ze zákona, jako třeba obce.

Zadavatel musí nejpozději do tří měsíců od splnění smlouvu na svém profilu zveřejnit, jakou cenu ve za poskytnuté plnění zaplatil. V případě smluv s dobou plnění delší než jeden rok zveřejní zadavatel cenu zaplacenou za poskytnuté plnění v každém kalendářním roce nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.

Podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže

V případě jakýchkoliv nesrovnalostí je možné podat podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže („ÚOHS“), který vykonává dozor nad zadáváním veřejných zakázek. Podnět může podat jakákoli osoba, i když se veřejné zakázky neúčastní, a může požadovat, aby ÚOHS přezkoumal úkony zadavatele.

ÚOHS nemusí zahájit o přezkumu úkonu zadavatele, protože na zahájení řízení není právní nárok a jde čistě o uvážení ÚOHS.

Oznámení o spáchání přestupku nebo trestní oznámení

Zákon o veřejných zakázkách zná celou řadu přestupků (§ 268 a násl.), kterých se může zadavatel dopustit v zadávaném řízení. Pokud tedy máte podezření, že mohlo dojít ke spáchání některého z přestupků, můžete podat oznámení o přestupku.

Není ani vyloučeno, že v rámci zadávání veřejných zakázek může dojít ke spáchání trestného činu. V takové případě můžete podat trestní oznámení k Policii ČR.

Další možnosti dodavatele, kterému vznikla nebo hrozí újma

Dotčený dodavatel může dále v případě podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky podat námitky přímo u zadavatele, a to do 15 dnů ode dne, kdy jste se dozvěděli o porušení zákona. Zadavatel potom může sám provést nápravu.

V případě, že zadavatel nápravu neprovede, můžete podat návrh k ÚOHS na přezkoumání úkonů zadavatele, a to do 10 dnů ode dne, kdy vám bylo doručeno rozhodnutí zadavatele o odmítnutí námitek. Tímto návrhem se již zahajuje správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Pokud ÚOHS zjistí, že zadavatel porušil zákon a toto porušení mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, je povinen přijmout opatření k nápravě. Mimo jiné může zrušit zadávací řízení, nebo jen určitý úkon zadavatele nebo může zakázat plnit uzavřenou smlouvu.

Klíčová slova: elektronické zadávání veřejných zakázek zákon o zadávání veřejných zakázek zákon o veřejných zakázkách věstník veřejných zakázek nen nipez ezak registr veřejných zakázek zadávání veřejných zakázek školení veřejné zakázky nen veřejné zakázky právník veřejné zakázky podlimitní veřejná zakázka zadávání veřejných zakázek malého rozsahu veřejná zakázka malého rozsahu zadávání podlimitních veřejných zakázek zadávání nadlimitních veřejných zakázek zadávání zakázek v dynamickém nákupním systému, ve formě elektronické aukce či formou soutěže o návrh dynamický nákupní systém elektronická aukce soutěž o návrh

Kontaktujte nás

Napište nám