Náhrada škody vzniklé v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru (onemocnění COVID-19) podle krizového zákona

Mgr. Tomáš Vavro 18.03.2020


Ilustrativní obrázek ke článku Náhrada škody vzniklé v souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru (onemocnění COVID-19) podle krizového zákona

Souhrnný přehled informací ohledně možné kompenzace škody od státu z titulu odpovědnosti podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

Krizový zákon je zvláštní právní předpis, podle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona, ledaže by si poškozený způsobil škodu sám.

Pokud např. provozovatel sítě značkových prodejen musel své provozovny uzavřít z důvodu dočasného zákazu maloobchodního prodeje, který byl vyhlášen na základě usnesení Vlády České republiky č. 211 ze dne 14.3.2020, lze dospět k velice pravděpodobnému závěru, že škoda, která provozovateli vznikla (výplata náhrady mezd, ušlý zisk apod.), vznikla právě v příčinné souvislosti se zmíněným krizovým opatřením, neboť toto opatření spadá pod režim krizového zákona.

To samé platí analogicky také pro další osoby, které v důsledku příslušných zákazů utrpěly škodu, která by jim nevznikla, pokud by k vydání opatření vlády nedošlo.

Judikatura Nejvyššího soudu ČR v tomto směru potvrzuje, že odpovědnost státu podle krizového zákona je objektivní, tj. nezáleží na tom, zda bylo krizové opatření vydáno v souvislosti s okolnostmi vyšší moci (např. povodeň nebo šíření infekčního onemocnění), ale pouze na tom, že (i) existuje příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a krizovým opatřením a (ii) poškozený si škodu nezpůsobil sám. Na rozdíl od zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, se tedy v případě krizového zákona nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem.

Podnikatelé, kteří nebyli adresáty příslušného krizového opatření a nebylo po nich vyžadováno, aby svou provozovnu uzavřeli (zejména kanceláře), tedy kupříkladu nebudou oprávněni požadovat jakoukoliv náhradu v souvislosti s proplácením mezd zaměstnanců, kteří zůstali doma z důvodu překážek v práci na straně zaměstnavatele, neboť neměli povinnost zakázat svým zaměstnancům další výkon práce, tj. případnou škodu si zavinili sami.

Lze však s vysokou pravděpodobností předpokládat, že podnikatelé, kteří byli naopak adresáty zákazu maloobchodního prodeje (retailové prodejny, restaurace v nákupních centrech apod.), budou oprávněni požadovat kompenzaci škod, neboť tyto mají původ v příslušném krizovém opatření a podnikatelé si tyto škody sami nezpůsobili.

Krizový zákon dává podnikatelům dotčeným krizovými opatřeními možnost dožadovat se náhrady škody od státu do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděli, a to písemně u příslušného orgánu krizového řízení.

Pokud podnikatel tuto možnost využije a uplatní svůj nárok na náhradu škody ve výše uvedené lhůtě, kompenzace škody se může následně domáhat také soudní cestou.

Patříte-li mezi subjekty, které byly dotčeny krizovými opatřeními přijatými v souvislosti s bojem proti koronaviru (onemocnění COVID-19), a právě v důsledku těchto opatření vám při vašem podnikání vznikla prokazatelná škoda, neváhejte se na naši kancelář obrátit a rádi vám poskytneme nezbytnou právní pomoc při vymáhání vašich nároků.

vavro@vozab.com


Odebírat novinky e-mailem RSS Feed
Sdílet