Práce na dálku neboli “teleworking”

Ilustrativní obrázek ke článku Práce na dálku neboli "teleworking"

Práce z domova („telework“, „homeworking“ nebo „home office“) je fenoménem, který v dnešní době zahrnuje stále širší okruh pracovních pozic a přestává být omezen jen na rutinní práce nevyžadující přímou kontrolu nadřízených pracovníků zaměstnavatele zpravidla placené podle množství vykázané práce, jako je například balení obálek, ruční výroba drobných předmětů apod. Od původního označení tradičního „homeworking“ se v dnešní době stále více používá termín „teleworking“, kdy osoby pracující z domova jsou často zaměstnány na manažerských pozicích, na pozicích organizačního charakteru apod. Pro tyto pracovníky pak při využití moderních telekomunikačních technologií, není velkým rozdílem, zda pracují v domácím prostředí, nebo na pracovišti mezi ostatními zaměstnanci.

Práce z domova je v českém právním řádu zakotvena v ustanovení § 317 zákoníku práce a má, na rozdíl od evropských předpisů, trošku jiný rozměr. Evropská rámcová dohoda o práci na dálku (2002) definuje práci na dálku („telework“) jako formu organizace práce a/nebo výkonu práce využívající informačních technologií v kontextu pracovní smlouvy/pracovního poměru, kdy práce, která by mohla být vykonávána v prostorách zaměstnavatele, je běžně vykonávána mimo tyto prostory. Přitom je zakotvena základní zásada, že pracovník pracující na dálku požívá stejných práv garantovaných příslušnou legislativou a kolektivními smlouvami jako srovnatelný pracovník pracující v prostorách zaměstnavatele, současně však bere v úvahu zvláštnosti práce na dálku (MPSV ČR). Na druhou stranu český zákoník práce zakotvil práci na dálku jednoduše tak, že zákoník práce se použije i na pracovněprávní vztahy zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Důvody pro zavedení práce z domova mohou být různé. Jednak zaměstnanci umožňuje organizaci pracovní doby podle potřeb a možností svých nebo své rodiny, na druhou stranu umožňuje zaměstnavateli snížit náklady. Důležitým aspektem, bez kterého však práce na dálku nemůže efektivně existovat, a který do zákonné úpravy lze explicitně jen stěží zakomponovat, je vzájemná důvěra a porozumění mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Práci z domova (zákoník práce formálně tento pojem nezná) nemůže zaměstnavatel zaměstnanci nařídit, na druhou stranu také není povinen žádosti zaměstnance o možnost pracovat na dálku vyhovět. V každém případě se však jedná o závislou práci se všemi svými znaky dle zákoníku práce a uplatní se jak v podnikatelské sféře, tak ve sféře nepodnikatelské. Může jít o práci na základě pracovní smlouvy, ale i o práci na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pro pracovněprávní vztah na dálku se uplatní zákoník práce s následujícími výjimkami:

  • Nevztahuje se na něj právní úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vli­vy.
  • Při jiných důležitých osobních překážkách v práci a při přiznání náhrady mzdy se používá odlišných postupů.
  • Zaměstnanci nepřísluší mzda, plat nebo náhradní volno za práci přesčas nebo náhradní volno, náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek.

Mezi základní znaky charakterizující práci na dálku patří tyto:

  • Zaměstnanec si sám rozvrhuje počátek i konec pracovní doby, jakož i přestávky podle svých vlastních možností a potřeb. Zaměstnavatel však může zaměstnanci uložit, kdy tento nemá svou práci vykonávat (např. v noci). Zaměstnavatel rovněž může stanovit zaměstnanci konkrétní úkol nebo dát instrukci, která naruší „volné“ rozvrhování pracovní doby zaměstnancem tak, že zaměstnanec bude povinen vykonat například uloženou pracovní cestu v konkrétní čas přednostně před běžnými pracovními úkoly.
  • Prostoj nebo přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy jsou překážky v práci na straně zaměstnavatele, které se však u zaměstnance pracujícího na dálku neuplatní a jeho práci tak neovlivní. Zaměstnanci však nepřísluší náhrada mzdy ani za jiné překážky v práci na jeho straně jako je návštěva lékaře, narození dítěte apod., a to z toho důvodu, že si může rozvrhovat pracovní dobu podle svých potřeb. U ostatních překážek (např. mateřská dovolená, rodičovská dovolená, svatba apod.) se však použije bez dalšího úprava zákoníku práce.
  • I práce z domova je prací závislou, proto zaměstnavatel hradí náklady, které zaměstnanci s takovým výkonem práce vzniknou (software, hardware, nářadí, energie, poplatky za telefon, internet apod.).
  • Povinnost seznámit zaměstnance s pravidly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci platí pro zaměstnavatele bez ohledu na to, zda zaměstnanec pracuje ve svých vlastních prostorách nebo na pracovišti zaměstnavatele, obdobně to také platí pro pracovní úraz.

Pro shrnutí jsou níže uvedeny podmínky pro výkon práce z domova, které obsahově mohou být zahrnuty v pracovní smlouvě (nebo dohodě) nebo mohou být sjednány v samostatné dohodě. Musí být však vždy určeno:

  • místo výkonu práce,
  • dny a časový rámec, ve kterých bude práce vykonávána a také určení, kdy práci vykonávat nelze a způsob, jakým bude pracovní doba evidována,
  • závazek zaměstnance k čerpání bezpečnostních přestávek, pokud je to nutné,
  • způsob odměňování za práci,
  • ujednání ohledně pracovních prostředků, event. Náhrada za použití pracovních prostředků ve vlastnictví zaměstnance,
  • náhrada nákladů za energie, poplatky apod.
  • čas a způsob předávání výsledků práce a kontrola odvedené práce.

Práce z domova se ve většině evropských zemí stává významnou alternativou ke „klasickému“ způsobu výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele. Jako pozitivní vidí tuto možnost nejen vlády, odborové organizace, ale především také zaměstnavatelé. Zaměstnavatel těží z nepřítomnosti zaměstnance na pracovišti zejména díky snížení režijních nákladů (nájem kanceláře, vybavení, poplatků za energie apod.) a benefitem bývají rovněž větší možnosti (flexibilita) využití zaměstnanců. V praxi je přitom běžné, že na základě vzájemné dohody často dochází ke kombinaci výkonu práce na pracovišti i na dálku z domova. Lze proto důvodně očekávat, že využití teleworkingu v různých formách bude stále rozšířenější způsob výkonu práce.

Napište nám

    Přejít nahoru