Konkurenční doložka v pracovním právu

Možností uzavřít se zaměstnancem konkurenční doložku dává zákoník práce zaměstnavateli nástroj, jak zajistit, že tento konkrétní zaměstnanec nebude po skončení pracovního poměru vykonávat činnost, při níž by mohl ke škodě původního zaměstnavatele uplatnit informace a specifické znalosti, které získal za trvání pracovního poměru.

Zákaz konkurence však není možné vyžadovat od jakéhokoli zaměstnance, neboť takové omezení by příliš zasahovalo do jeho práva na svobodnou volbu povolání zaručeného čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Před sjednáním konkurenční doložky je tak třeba zvážit, jestli v pozici, kterou zaměstnanec zastává, má přístup k informacím a poznatkům, které by jinak nezískal a jejichž využitím by mohl závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele.

Konkurenční doložka tedy dočasně chrání know-how zaměstnavatele před jeho zneužitím, ať už přímo bývalým zaměstnancem, nebo jeho prostřednictvím jinými subjekty, a proto je určena pouze pracovníkům, kteří s tímto know-how přicházejí do styku, tedy nikoliv paušálně všem zaměstnancům. Některé pracovníky zákoník práce v ustanovení § 311 z možnosti aplikace konkurenční doložky výslovně vyjímá (např. učitelé na veřejných školách). Rozhodnutí, zda konkurenční doložku s konkrétním zaměstnancem uzavřít, je tedy třeba učinit vždy s přihlédnutím ke konkrétní pracovní pozici.

Dohodu o konkurenční doložce lze včlenit přímo do pracovní smlouvy, ale dá se uzavřít ji i později v průběhu trvání pracovního poměru, a to například právě s ohledem na měnící se charakter informací, ke kterým se zaměstnanec může během pracovního poměru dostat.

Novela zákoníku práce účinná od 1.1.2012 umožnila sjednat konkurenční doložku i tehdy, pokud je současně sjednávána zkušební doba. Díky tomu lze v současnosti i pracovníkovi ve zkušební době zpřístupnit chráněné údaje bez rizika, že tento pracovník během zkušební doby kdykoli pracovní poměr ukončí a přitom nebude vázán zákazem konkurence.

Pokud jde o formu konkurenční doložky, zákoník práce vyžaduje pod sankcí neplatnosti formu písemnou. Dohoda o konkurenční doložce musí kromě závazku zaměstnance nevykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo mající vůči němu konkurenční povahu obsahovat též závazek zaměstnavatele vyplácet bývalému zaměstnanci během dodržování nekonkurence peněžitou kompenzaci, a to minimálně ve výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc, po který závazek nekonkurence trvá.

V praxi se někdy vyskytne snaha závazek zaměstnance rozšiřovat a specifikovat konkrétně veškeré činnosti, které zaměstnanec nesmí v rámci plnění doložky vykonávat, nicméně zákoník práce je v tomto ustanovení kogentní a nedává možnost změnit obsah konkurenční doložky nad rámec výše uvedené povinnosti nevykonávat výdělečnou činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo mající vůči němu konkurenční. Odchýlení není možné ani tehdy, pokud se na tom smluvní strany dohodnou.

Nejjednodušším způsobem vymezení rozsahu závazku nekonkurence je proto prakticky převzetí znění ustanovení § 310 odst. 1. Při snaze obsah konkurenční doložky příliš precizovat nebo rozvést do podrobností (např. přesnou specifikací funkcí, které bývalý zaměstnanec nesmí zastávat), se totiž zvyšuje riziko, že by ustanovení o konkurenční doložce mohlo být zcela nebo částečně neplatné pro rozpor se zákoníkem práce.

Některá z dalších ustanovení zákoníku práce upravujícího konkurenční doložku jsou ovšem jen relativně kogentní, když stanoví určitý minimální standard, ale dovolují smluvním stranám odchýlit se ve prospěch zaměstnance. To se týká doby trvání závazku nekonkurovat, která je omezena maximálně délkou jednoho roku s tím, že se zaměstnavatel se zaměstnancem mohou dohodnout na době kratší. Rovněž výše peněžního vyrovnání ze strany zaměstnavatele je stanovena v minimální výši jedné poloviny průměrného měsíčního výdělku, ovšem smluvní strany mohou tuto částku libovolně zvýšit.

Na domluvě smluvních stran závisí rovněž to, jestli si pro případ porušení konkurenční doložky sjednají smluvní pokutu. Výše případné smluvní pokuty musí zohledňovat význam informací a poznatků, které zaměstnanec během pracovního poměru získá, a tedy je třeba stanovit ji rovněž vždy individuálně s přihlédnutím k náplni práce na konkrétní pracovní pozici.

Pokud bývalý zaměstnanec závazek nekonkurence kdykoliv během trvání konkurenční doložky poruší a zároveň zaplatí příslušnou smluvní pokutu, konkurenční doložka tím zaniká, přestože doba jejího trvání mohla být původně sjednána delší. Náhradu škody přesahující výši smluvní pokuty je zaměstnavatel po bývalém zaměstnanci oprávněn požadovat jen tehdy, pokud to v konkurenční doložce bylo výslovně dohodnuto. Naopak jestliže bývalý zaměstnanec porušením konkurenční doložky jednal zároveň nekalosoutěžně ve smyslu ustanovení § 44 obchodního zákoníku, zaměstnavatel se i bez zvláštního ujednání v konkurenční doložce může domáhat i nároků plynoucích z ochrany proti nekalé soutěži, tedy zdržení se nekalosoutěžního jednání, odstranění závadného stavu a případně i přiměřeného zadostiučinění.

Odstoupit od konkurenční doložky může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, pouze z důvodů, které jsou stanovené v zákoně nebo obsažené přímo v konkurenční doložce, tedy nikoliv bez uvedení jakéhokoli důvodu, jak vyplývá například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4986/2010 ze dne 20.9.2011. Možnost zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky je navíc z časového hlediska zákoníkem práce limitována do doby skončení pracovního poměru, zatímco zaměstnanec může odstoupit i po jeho zániku, pokud je to takto v konkurenční doložce sjednáno.

Zaměstnanec může navíc konkurenční doložku vypovědět, a to tehdy, pokud mu zaměstnavatel ani do patnácti dnů po splatnosti nezaplatí peněžitou kompenzaci. Splatnost kompenzace je zákonem stanovena k prvnímu dni měsíce následujícího po měsíci, za nějž náleží, ale i v tomto případě zákoník práce umožňuje odchylné ujednání. V případě výpovědi potom závazek nekonkurence zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli.

Jak odstoupení od dohody o konkurenční doložce, tak výpověď konkurenční doložky musí být učiněny v písemné formě. Nedodržení této formy má za následek relativní neplatnost úkonu, což znamená, že tyto úkony jsou platné, dokud se jejich neplatnosti druhá smluvní strana nedovolá. Je možné shrnout, že pro aplikaci konkurenční doložky je nejprve třeba uvážit, zda je příslušný zaměstnanec v pozici, kdy má přístup k citlivým údajům a je po něm uzavření konkurenční doložky možné spravedlivě požadovat, a následně při sestavování textu doložky vycházet co nejvíce z textu příslušného ustanovení zákoníku práce.

Napište nám

    Přejít nahoru